Radosti - asi to neděláme špatně

Radosti – asi to neděláme špatně

Tak už nám utekli, vyletěli z hnízda, konečně jsou pryč, bude se nám stýskat, to je dost, jestlipak si na nás někdy vzpomenou? Tyto krátké větičky v souvětí vyjadřují některé z pocitů, které byly vyvolány odchodem žáků 9. třídy. Nyní je nahradili žáci další, život školy běží dál.

O tom, je-li přání nebo vyjádření díků myšleno vážně se nejjednodušeji přesvědčíte tak, že přijdou až s odstupem času. V tom případě tam nelze hledat podtext nějakého Hujerovství (tady jsem si dovolil švestičky ze zahrádky – nebo jak to přesně bylo). Z takového vyjádření chvály pak máme pocit radosti.

No a i ten se s námi naši loňští deváťáci podělili. Já sám si vybavuji takové okamžiky dva, kolegyně a kolegové by jistě přidali další.

Prvním okamžikem bylo, když nám ve středu 4. července (tedy o prázdninách) přinesla dvě děvčata z bývalé 9. třídy dort. O jejich vztahu ke škole a šikovnosti snad nejlépe vypovídá jeho podoba, kterou si můžete prohlédnout na fotografii.  

Druhým okamžikem byla návštěva dvou bývalých deváťáků (žáka a žákyně) v říjnu 2018. Jeden z nich zaklepal i na mé dveře a přišel mi poděkovat, že je jediný z celé třídy (pozn. - jedná se o třídu maturitního oboru), kdo dobře ovládá rovnice a nemá s nimi problém.

Děkuji S. B., N. L., M. H. (omlouvám se za zkratky, ale GDPR je GDPR) a všem, kteří dokáží i pochválit. Je to nejen pro mě významná podpora a zpětná vazba – asi to neděláme špatně.

Mgr. Václav Polívka

ředitel školy