Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie německého školství v Plesné od  poloviny 18. století do roku 1945

 

V polovině 18. století se v Plesné stejně jako jinde učily děti v kostelní  škole, byly vyučovány ještě společně děti katolického i evangelického vyznání. V roce 1764 došlo k rozdělení  kostelních škol  a byla zřízena katolické škola v tanečním sále Starého hostince    / Krämling/. V roce 1829 byla katolická škola přestěhována do nové budovy, v níž později sídlil farní úřad.  Evangelická škola se do nové budovy přestěhovala v roce 1877 / později zde byla evangelické fara/. V roce 1864 přešly kostelní školy pod státní správu. V roce 1874 byla státní škola umístěna v budově evangelické fary / dům čp. 168/. V roce 1902 vznikla trojtřídní veřejná škola, která se později rozrostla na pětitřídní. Navštěvovalo ji 538 žáků. V roce 1909 vznikla lidová škola ve Šnekách, které byly samostatnou obcí.   

V roce 1905 rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě nové školní budovy. Ta byla dokončena v roce 1910, náklady činily 300 000 korun.  Na tehdejší dobu šlo o velice moderní stavbu a škola v ní sídlí dodnes.. Ředitelem se stal p. Pfeiffer. V roce otevření měla škola 471 žáků, opravdu jen žáků – chlapců, protože děvčata začala do školy chodit až v roce 1915. Tehdy se ředitelem stává pan Josef Biedermann z Lubů, učitel matematiky, geometrie a kreslení. Pamětníci hodnotí období jeho ředitelování velice kladně, pro svoji školu žil. Zemřel v roce 1932 a je pohřben na místním hřbitově / žáci základní školy pečují o jeho hrob/.

Ve dvacátých letech – v roce 1925 – došlo k rozšíření školního hřiště u školy, mělo v té době 50 metrů na délku a 30 metrů na šířku. Dále bylo vybudováno doskočiště s rozběhovou dráhou a doplněno cvičební nářadí o hrazdu, kladinu, kruhy, tyč a lano na šplhání. Škole však chybí samostatná tělocvična. O její stavbě bylo rozhodnuto v roce 1928, stavba byla zahájena o rok později a tělocvična byla slavnostně otevřena 16. listopadu roku 1930. Architektem byl Gustav Zimmermann z Bad Brambachu a vedoucím stavby Ing. Prosch z Františkových Lázní.  Náklady na stavbu se vyšplhaly z plánovaných 300 000 korun na 840 000 korun. Již v roce 1933 musela být tělocvična uzavřena z důvodu tvorby plísní, a teprve v roce 1936, kdy bylo doplněno chybějící nářadí plně slouží své funkci.

Založení české menšinové školy a období první republiky - 1926 – 1938

1926 - 1927   

Plesná jako součást Chebska samozřejmě patřila k obcím, v nichž žila převážná část německého obyvatelstva. Situace se částečně začala měnit po vzniku samostatného Československa v roce 1918.   

Ve 20. a 30. letech byla Plesná /Fleissen/ velice čilým průmyslovým městem s 5 000 obyvateli a přibližně 19 továrnami. Mezi největší podniky patřily továrny Johann Lehrmann a synové - stávkárna a barevna s 500 zaměstnanci, J. A. Geipl – továrna na zpracování kůže s 300 zaměstnanci, Karel Rudolf Braun – továrna na stávkové a pletené zboží s 250 zaměstnanci, Josef Friedl a synové – továrna na stávkové zboží s 300 zaměstnanci, Adolf Pösold a syn  - továrna na stávkové zboží s 300 zaměstnanci. Kromě toho bylo ve městě mnoho výroben, v nichž byly podomácku vyráběny housle, kalafuny či smyčce.      

Rudolf Braun a další majitelé továren nechali vystavět dvě školy pro německé děti. V roce 1908 začali chodit žáci do školy ve Šnekách / v této době samostatné obci/ a v roce 1910 byla dokončena stavba školy v Plesné, která je v současnosti sídlem  základní školy.      

„Plesná byla jako součást ČSR byla obsazena 1. ledna 1919 československými vojáky /25 mužů/, jejichž počet během tohoto roku kolísal mezi 7 – 100 muži. 20. ledna v reakci na zprávu starosty o obsazení města souhlasila městská rada s připojením k provincii Deutsch-Österreich a Německu.“/ citováno z Plevná Šalátová,Markéta, Česká menšina v Plesné, Sborník Chebského muzea 2005,   Cheb s.2006, s. 250/  První Češi, kteří přišli do Plesné, četníci, finančníci, pracovníci pošty, byli převážně svobodní, bezdětní. Teprve později začali přicházet Češi s rodinami a dětmi. V roce 1921 žilo v Plesné 13 Čechů a  ve Šnekách 1 Čech. Postupně počet Čechů v těchto obcích vzrůstal. Nakonec zde žilo 70 rodin s 24 dětmi.      

Myšlenka založit českou školu v Plesné se objevila na počátku roku 1926. Česká menšinová škola byla otevřena za pomoci inspektorátu menšinových škol v Plzni 6. září 1926. Vyučováním a správou školy byl pověřen František Kalous. ˇ6enským pracím vyučovala od 1. února 1927 paní Olga Klinerová – Nováková z Hazlova, Katolické náboženství učila Hilda Schwalbová z Plesné. Při zápisu se do školy přihlásilo 14 dětí, z toho byla kupodivu i část Němců. Škola sídlila ve státní budově celního úřadu / č.p. 314/. Zde zůstala konce února 1927. Poté byl nařízen nucený nájem jedné místnosti německé školy ve Šnekách / nyní zde sídlí speciální škola/. Česká menšinová škola se sem přestěhovala přes silný odpor německé školní a obecní rady ve Šnekách 1. března 1927.

1927 - 1928

Ve druhém roce existence české školy v Plesné začal školní rok obvyklým 1. září. Ve stejný den byla při škole zřízena pobočka české školy v Schönbachu /Lubech/, kde se české děti učily v jedné místnosti státní odborné školy pro výrobu hudebních nástrojů.

Pedagogický sbor v tomto roce tvořili: František Kalhous, od 1. října Jindřich Krtil, od 4. ledna František Novák. Ženským ručním pracím vyučovala slečna Anna Nováková a římskokatolickému náboženství slečna Hilda Schwalbová a místní farář Pavel Sacher. V Schonbachu vyučoval Otakar Haltuch. I tento rok byly na škole uspořádány oslavy vzniku republiky -  28. října a  výročí narození T. G. Masaryka – 7. března.

Za jeden ze stěžejních úkolů považují pedagogové posílení národního v sebevědomí u dětí, aby “snáze odolávaly nepřízni okolí“. V tomto jejich snažení jim samozřejmě napomáhá česká menšina v obci, která se aktivně zúčastnila  únorových voleb, i když nezískala žádný mandát.

1928 – 1929

V tomto roce se osamostatnila pobočka české školy v Schönbachu . V Plesné chodilo do školy pouze 7 žáků, kromě Plesné ještě ze Šneků a Steingrubu.

Ve škole vyučoval František Novák, Marie Košlerová a farář Pavel Sacher.            Jako každý rok i tento obdržely děti ve škole vánoční nadílku v podobě šatstva a obuvi.Tato skutečnost byla důvodem, proč i někteří chudí Němci dávali své děti do české školy. To se samozřejmě nelíbilo místním Němcům, a tak se němečtí továrníci domluvili, že i oni budou dávat chudým německým dětem nadílku a tím je vrátili do německé školy. V té bylo zahájeno vyučování v roce 1910.

Činnost české menšiny v tomto roce ochabla. Příčinu vidí František Novák v „různých sporech osobních i politických, takže u vedoucích pracovníků vzmáhá se nechuť k další práci“.

1929 – 1930

31. srpna 1929 byl na vlastní žádost zproštěn služby při zdejší škole pan František Novák /o důvodech můžeme už pouze spekulovat/. Na místo správce a učitele nastoupil pan Bohumil Faltín, který však ve škole vydržel také pouze jeden rok. Vyučující doplňovala slečna Anna Tvrdíková a opět Pavel Sacher. Mírně se zvýšil počet žáků – v září jich nastoupilo 11 a školní rok ukončilo 12.

Opět proběhly oslavy 28. října a 7. března a kromě toho byl slaven i Den dětí, nikoliv však 1., ale 22. června. Jako dárek obdržely všechny děti vkladní knížku s 20 Kč.

1930 – 1931

I v tomto roce se změnil v Plesné pedagogický sbor. Nyní jej tvořili: Oskar Hollmann – učitel a správce školy, Zdenka Procházková – učitelka ženských ručních prací a farář Jan Roth – učitel katolického náboženství. 1. září nastoupilo 16 žáků, 9 chlapců a 7 dívek. Již od počátku školního roku se všichni připravovali na oslavy 28. října. Při nich pronesl správce školy proslov, v němž mimo jiné řekl: „ …vzájemnou svorností dosáhneme i zde v pohraničí klidného života, ovšem nebude to nikdy ten život, jaký bychom trávili ve vnitrozemí mezi svými.“ V tomto roce se zápis v kronice věnuje i aktivní činnosti rodičovského sdružení. To sice existovalo i v předchozích letech, ale bylo spíše pasivní. V roce 1931 se sešlo celkem čtyřikrát a kromě jiného iniciovalo a připravilo první divadelní představení české školy a jakousi slavnost na lesním palouku.

1931 – 1932

1. září, kdy  začal školní rok, došlo pouze k jedné změně v pedagogickém sboru   – ženské ruční práce a domácí nauku vyučovala Růžena Venclová – Šimlová.  Významnější změnou však byla skutečnost, že škola získala vlastní budovu v Plesné čp. 184. 19. září se škola – třída do budovy přestěhovala, ale až do prosince zde probíhaly adaptační práce, které prováděla firma Bauer a Greiner z Dolního Rychnova.

Po Vánocích, které jako každý rok byly oslaveny i ve škole, se objevila epidemie spalniček, a tak musela být škola na 12 dní zavřena. V dubnu vážně onemocněla  a bohužel posléze i zemřela žákyně Boženka Čižmařová  I ze zápisu v kronice je patrné, jak těžce všichni v české škole nesli tuto smutnou událost, zvláště při počtu 15 žáků, kteří ten rok do školy chodili.

Rodičovské sdružení bylo opět velice aktivní. Pokračuje v tradici červnových divadelních představení na lesním paloučku.

1932 – 1933

A historie se opakuje. Kromě učitele  katolického náboženství se  mění oba pedagogové. Nastupují Stanislav Mácha a Vlasta Hájková.

15 dětí, které toho roku nastoupily do školy, bylo rozděleno na 4  oddělení. Stanislav Mácha v kronice poznamenává, že mezi místními Čechy byly „rozeštvané poměry“ a konstatuje, že to byl jev obvyklý. Německé obyvatelstvo se podle jeho zápisů chovalo k české škole loajálně.

I v Plesné se odráží světová hospodářská krize. Kronikář uvádí, že mnoho rodičů dětí je bez práce. V listopadu byla chudým dětem ve škole podávána polévka. Když došly peníze, ze kterých bylo vaření polévky financováno, byla mezi Čechy uspořádána sbírka.

V tomto roce se objevuje zmínka o počátcích událostí, které vyústí v pozdější zabrání Sudet Adolfem Hitlerem.„ V této době začíná býti na hranicích velmi horká půda, poněvadž němečtí fašisté ve znamení hákovitého kříže si vzali za úkol znemožniti Čechům práci v pohraničí a utvořiti Sudentenland. Zakoušeli jsme velmi mnoho, ale vždycky jsme si zde autoritu a národní sebevědomí udrželi. Doufáme, že nám síly vydrží a že si i naši nástupci budou žít pro národ a češství.“

1933 – 1934

V kronice se změnilo písmo, to znamená, že odešel správce a učitel školy a nahradil jej nový. Tento rok je jím Richard Beneš, který přišel z nedalekého Chebu / pedagogický sbor doplňuje opět Vlasta Hájková a učitelé náboženství E. Neumaierová a Jan Roth/.  I on vyjadřuje své obavy z nadcházejícího roku, které vyplývají z hospodářské krize a situace v pohraničí. I proto mají význam oslavy, které probíhají ve škole a jejichž účelem bylo především pozvednout u dětí české národní sebevědomí – k výročí smrti Jana Žižky z Trocnova, vzniku republiky, výročí nešťastných bitev na Bílé hoře a  u Lipan, oslavy věnované Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Janu Nerudovi, Janu Husovi či T. G. Masarykovi, který byl 24. května 1934 opět  zvolen prezidentem republiky.O Vánocích dostávají děti jako každoročně především praktické dárky – boty, šaty, čepice.Téměř každý rok přichází do školy inspektor menšinových škol se sídlem ve Františkových Lázních. V Plesné stejně jako v mnoha dalších městech v pohraničí 21. června uspořádali Němci průvod a na místním hřišti zapálili hranici. Ale přijdou ještě horší události.

1934 – 1935

V tomto roce nastupuje kupodivu pedagogický sbor ve stejném složení jako v roce předcházejícím.

Kronikář věnuje značnou pozornost především oslavám 85. narozenin T. G. Masaryka. Jednak proběhly ve škole a jednak se poprvé  v Plesné konala veřejná oslava v hotelu „Německý dům“ a / což je zajímavé/ byla pořádána spolu s místním německým osvětovým výborem.

V červnu se děti vypravily na školní výlet do Lokte, kde navštívily i tamější českou školu.

1935 – 1936

Opět změna písma – správcem školy se stává Josef Špelda, který přišel z Chodové Plané. Druhou změnou je nástup Boženy Kováříkové, učitelky ženských ručních prací.             Česká menšinová škola si připomíná deset let své existence a při této příležitosti dostává od „Klubu československých lázeňských hostí ve Františkových Lázních“ 100,- Kč pro žáky z chudých rodin.

Nejvýznamnějšími oslavami roku jsou opět oslavy 28. října, které probíhají samozřejmě ve škole a v tomto roce je samostatně uspořádali i Češi v Plesné, a to v hostinci p. Kohla.

Celé dvě strany jsou ve školní kronice věnovány dvěma nejdůležitějším událostem v Československu. 14. prosince rezignoval prezident T: G. Masaryk a 18. prosince téhož roku byl Národním shromážděním zvolen prezidentem Edvard Beneš. Je zmíněna i smrt anglického krále Jiřího V.

2. února 1936 vzniká  instituce s  názvem „Odbor národní jednoty severočeské pro Plesnou a okolí“, která má 42 členů a jejímž hlavním úkolem je péče o českou školu.

Již v této době je žákům ve škole zajišťováno stravování – stravuje se 5 žáků. Co děti jedly, se však z kroniky nedozvíme. Ale v zápise z následujícího roku je poznamenáno, že děti dostávaly v 10 hodin kakao nebo mléko a v poledne byla jednomu přespolnímu žáku uvařena polévka.

1936 – 1937

V tomto roce chodilo do školy 12 dětí – 7 chlapců a 5 dívek. A opět došlo ke změně řídícího učitele – byl jím František Nechvátal. Josef Špelda byl přeložen do Červeného Kostelce u Náchoda. Budova, ve které sídlila škola, byla opravena.

13. září 1937 zemřel T. G. Masaryk. Této události je samozřejmě věnována v kronice velká část záznamů z tohoto roku. Autor podrobně popisuje Masarykův pohřeb, vše je doplněno  několika fotografiemi.

O Vánocích děti opět dostávají nadílku /ošacení, obuv, prádlo/, na kterou přispívají české organizace – Národní jednota severočeská v Chebu, Česká okresní péče o mládež v Chebu a státní policejní úřad v Chebu. V březnu proběhly ve škole oslavy nedožitých narozenin T. G. Masaryka.

Kronikář se zmiňuje o násilném připojení Rakouska k Německu 11. března 1938.

Školní rok skončil dříve – 23. června, neboť se všichni připravovali na X. všesokolský slet v Praze.

Na konci zápisu z tohoto roku se František Nechvátal loučí a oznamuje, že odchází z Plesné.

1938

1. září 1938 začal v plesenské české školní rok. Zápis informuje o obsazení učitelského sboru a tím končí. Na další nebyl čas.

Období okupace 1938 – 1945

„12. září /1938/  po Hitlerově projevu následovalo vyzvánění zvonů a za zpěvu písní a provolávání hesel procházel průvod městem. Následujícího dne docházelo k česko-německým potyčkám, byla zbita posádka auta státní policie a četníci Plesnou raději opustili. 14. září došlo k vyhlášení stanného práva. V následujících dnech odcházeli z Plesné kvůli množícím se útoků  někteří Češi a také sociální demokraté a komunisté. Nepracovalo se, četníci hlídkovali ve dne  v noci. 15. září utekli členové SdP i další obyvatelé přes hranice, takže v Plesné zůstalo málo zejména mužů.Když 22. září odešlo z Plesné četnictvo, Stráž obrany státu /SOS/ a někteří další, za zpěvu se vrátila část obyvatel se členy NSDAP, aby v noci opět utekli. V následujících dnech se zatýkalo, mobilizovalo a panoval všeobecný neklid. Byl zastaven železniční provoz na trati Cheb-Brambach. 26. září visela na budově poštovního úřadu vlajka s hákovým křížem. 30. září bylo v Plesné oslavováno podepsání Mnichovské dohody. Na silnici u celnice byly odstraněny překážky a drahou se do Plesné vrátilo mnoho uprchlíků. Vyvrcholením připojení Sudet k Německu byla na Chebsku návštěva Adolfa Hitlera 3. října, kdy však Plesnou „bohužel“ neprojížděl, obyvatelé ho tedy vítali alespoň u křižovatky na trase Luby-Skalná.“/ citace z Plevná Šalátová,Markéta, Česká menšina v Plesné, Sborník Chebského muzea 2005,   Cheb s.2006, s. 252/

Továrny v obci se přeorientovaly na válečnou výrobu. Začaly vyrábět zaměřovací přístroje, výstroj pro letce, koželužny pracovaly pro armádu. Továrna Siemens konstruovala přijímačky a vysílačky.

Válka zasáhla Plesnou až v roce 1945, kdy se ozvaly na hranicích výstřely blížící se americké armády. Dva dny bojovaly Američané s posádkou SS z důstojnické školy v Karlových Varech. Bylo vystřeleno kolem 3000 granátů. Město bylo silně poškozeno, mnoho domů vyhořelo. Byly poškozeny některé místní továrny, koželužna byla z poloviny zdemolována. Při ústupu vyhodila německá posádka muniční vlak, který stál za Plesnou.

1945 – 1948

Po skončení války nastávají změny, které pochopitelně zásadním způsobem ovlivnily život v Plesné. Především došlo ke změně v národnostním složení obyvatel, což poznamenalo i školství v obci. Ještě v roce 1945 žilo v obci 3170 Němců. Začínají sem však přicházet lidé ze Slovenska, Rumunska, SSSR, Maďarska, Jugoslávie, Polska a Francie. Ne všichni zde samozřejmě zůstávají.

V roce 1945 měla Plesná 461 popisných čísel, Šneky 173. Vzhledem k odchodu Němců dochází k bourání poničených a zchátralých domů. Do roku 1951 bylo zbouráno 161 domů.

27. dubna začala první etapa odsunu Němců, z Plesné ten den odešlo prvních 21 Němců. Do října 1946, kdy probíhal odsun, odešlo 1215 občanů německé národnosti ze Šneků a 2172 z Plesné. Dochází tím samozřejmě k radikálnímu snížení počtu obyvatel, 5. září 1946 bydlelo v Plesné 685 Čechů, 495 Němců a 19 cizinců. Postupně s příchodem lidí z vnitrozemí se počty zvyšují. 7. května 1947 bylo napočítáno 960 Čechů a Slováků, 216 Němců, 196 Němců specialistů / kteří nebyli odsunuti především z toho důvodu, aby byla zajištěna výroba v místních továrnách/, 31 cizinců, 39 antifašistů / národnost není v kronice uvedena/ a 22 smíšených manželství. 29. července  1948 dochází ke sloučení obcí Šneky a Plesná.

Rok 1945 znamenal samozřejmě i zásah do zdejšího průmyslu. Jak už bylo uvedeno, některé továrny byly v posledních dnech války poničeny, některé musely po odsunu ukončit výrobu pro nedostatek pracovních sil. Dále byly uzavřeny a později likvidovány všechny domácké výrobny stávkového zboží  s 20 – 40 zaměstnanci. Po únoru 1948 byla zastavena výroba ve všech ostatních továrnách a ze dvou továren – Johann Lehrmann a A. Pössold- byla utvořena jediná – národní podnik Tosta.

1945 – 1946

20. srpna 1945 zaniká místní německá měšťanská škola a je obnovena česká škola – vlastně dvě – obecná /národní/ škola a měšťanská /střední/. Z tohoto důvodu jsou také psány dvě kroniky, každá škola má svoji.      Škola – tedy budova německé školy - byla v ubohém stavu, celá budova dostala 12 dělostřeleckých zásahů. Za války byly ve škole němečtí uprchlíci,  veškeré školní zařízení bylo zničeno, školní sbírky byly vypleněny a znehodnoceny.Vedením obecné školy byl pověřen Jaroslav Hynek, měšťanské školy odborný učitel Alois Píchovec. Krátká doba od května do září nestačila k tomu, aby byla škola opravena, proto pravidelné vyučování začalo až v listopadu. Do té doby dostávaly děti pouze domácí úkoly.Zápis proběhl 1. září. Dostavilo se 27 dětí do obecné školy a 18 do školy měšťanské. Ale v té době bylo v Plesné ještě mnoho dětí německé národnosti /viz tabulka/. Německé děti však  do školy nechodily. Vyučování probíhalo v češtině a ony neuměly většinou česky. Z české strany navíc nebyl zájem je naučit češtině. Teprve po 15. lednu 1946 byly vyučovány děti německých antifašistů, ale to bylo v zimě přerušeno kvůli nedostatku uhlí.Pro nedostatek učitelů se české děti v obecné škole učily dopoledne a v  měšťanské odpoledne.  Jak se v Plesné zvyšoval počet příchozích Čechů, zvyšoval se i počet českých dětí ve škole.Na konci školního roku se zvýšil počet žáků měšťanské školy na 50.

 

Počty dětí německé národnosti v roce 1945

Školní rok

Hoši

Dívky

Celkem

Plesná

Šneky

Velký Luh

Klinghart

Steingrad

Náb.řím.

kat.

Náb.

evang.

1931

22

17

39

25

8

-

-

-

18

15

1932

17

19

36

23

13

-

-

-

22

14

1933

15

18

33

22

11

-

-

-

16

17

1934

17

16

33

24

9

-

-

-

15

18

1935

15

14

29

23

6

-

-

-

14

15

1936

32

25

57

27

11

2

2

15

27

30

1937

24

28

52

17

10

3

2

20

28

24

1938

16

30

46

13

12

4

2

15

22

24

1939

3

14

17

4

7

2

4

-

9

8

Celkem

161

181

342

178

87

11

10

50

181

165

 

1946/1947

2. září, kdy začal školní rok, nastoupilo do obecné školy 110 dětí / viz tabulka/, do měšťanské 28, z toho 12chlapců a 16 dívek.

 

Počty žáků v obecné škole - 1946

Třída

Počet dětí

Čes.

Jiné

Ř.k

Č.evang.

Čsl.

Bez vyz.

I.

68

56

12

62

2

2

2

II.

42

33

9

27

5

2

8

C.

110

89

21

89

7

4

10

 

Náboženství a národnost

Třída

Hoši

Dívky

Celkem

1.

20

21

41

2.

4

7

11

3.

12

4

16

4.

12

5

17

5.

12

13

25

C.

60

50

110

 

      

Většina německých dětí odešla se svými rodiči v rámci odsunu.Děti specialistů,kteří zde zůstali, se již naučily česky a chodily do české školy. Problémy však dělala čeština dětem příchozích Slováků a cikánů. Velkým problémem je samozřejmě i to, že děti přicházejí z různých koutů republiky a mají různé znalosti. Na konci kalendářního roku 1946 vypadalo národnostní složení žáků na obecné škole takto:

 

St.příslušnost :

Tř. I.

II.

III.

Celkem

Čsl:

40

37

33

110

Jiná:

18

11

8

37

Celkem:

58

48

41

147

 

 

Národnost:

Tř. I.

II.

III.

Celkem

Česká:

28

28

27

83

Slovenská:

12

9

6

27

Německá:

18

11

8

37

Celkem:

58

48

41

147

 

1947 – 1948

Počet dětí se stále zvyšuje. Do obecné školy nastupuje 212 dětí, z toho 13 dětí jiného státního občanství, a do měšťanské 84 dětí.O prázdninách se budova dále opravovala, má novou fasádu, bylo dokončeno čištění uvnitř budovy, je oplocen pozemek školy. Bylo opraveno i ústřední topení. V předcházející zimě se děti učily při 4 – 8 stupních Celsia.Již v tomto roce se v měšťanské škole vyučuje ruský jazyk. V tomto roce byla opravená školní tělocvična, ústřední topení a upravena školní kuchyně, ve které byly stravovány přespolní děti. O Vánocích dostaly děti nadílku v podobě teplákových souprav a prádla.Únor 1948 přinesl zásadní politické změny v zemi. Byl vydán Zákon o jednotném školství, který začne platit od příštího školního roku. A ve škole dojde i na kádrové změny. 31. března je odvolán ředitel měšťanské školy Alois Píchovec a dosazen kádrově vyhovující Jaroslav Šnajdr /je dělnického původu, pochází z 11 dětí, za okupace pracoval v komunistickém odboji/. Ředitel obecné školy zůstává ve funkci.Děti se v tomto roce podílejí na hledání a sbírání tzv. amerického brouka – mandelinky bramborové.

1948 - 49

V tomto roce nastupuje do obou škol přibližně stejný počet žáků jako loni /obecná –215, měšťanská 80 /,ale jejich počet během roku kolísá, neboť v Plesné dochází k likvidaci některých továren. V obecné škole se stravují všichni žáci, dostávají kávu a dva rohlíky, od dubna byly dětem podávány obědy.Zásadně se mění výročí, na něž se ve škole vzpomíná a jsou připravovány kulturní programy – z nových se slaví  narozeniny J.V. Stalina, výročí úmrtí V. I. Lenina, samozřejmě narozeniny tehdejšího prezidenta K. Gottwalda. Všichni učitelé musí navštěvovat ideologická školení, jednou měsíčně se musí konat tzv. politické debaty za vedení politického důvěrníka.Ve škole jsou přijímány závazky k IX. sjezdu KSČ.Jsou ustaveny úderky za účelem lepší výzdoby školy, jsou stanoveny normy pro sběr odpadových hmot. Žáci sází lesní stromky, plejí řepu a opět sbírají mandelinku. Dochází i k úpravám školní zahrady, kde jsou vysázeny ovocné stromky. Děti navštěvují patronátní závod školy, kterým je místní Tosta, pro zaměstnance připravují kulturní programy.

50. a 60. léta

1949 - 50

Do národní školy chodí 215 žáků, do měšťanské 76.

Na měšťanské škole je ustaveno SRPŠ, ale ředitel si stěžuje na nezájem rodičů o dění ve škole. A opět se slaví, tento rok navíc výročí VŘSR, posílá se zdravice J.V. Stalinovi, ještě se připomíná 100 výročí narození T.G. Masaryka. Soutěží se, sbírá starý papír, lahve, vysazují stromky, žáci opět sbírají mandelinku, učitelé si dávají závazky, chodí na brigády, politická školení. Novinkou je spoření žáků- opět podle plánu.

Do tělocvičny bylo zakoupeno nové tělocvičné nářadí. Hlavní změnou tohoto roku bylo zřízení školní kuchyně.         

1950 - 51

Počet žáků národní školy se zvýšil na 230, kolik jich chodilo do měšťanské školy, není v kronice zaznamenáno, pouze se konstatuje, že v důsledku zavírání průmyslových podniků dochází k úbytku žáků. K 1. září se vztahuje  velice zajímavý zápis: „ Po skončení zahajovací slavnosti byl s. ředitel Jaroslav Šnajdr telefonicky přeložen.“ Důvody nejsou uvedeny. Na jeho místo byl jmenován František Merhout. I další záznamy  vypovídají o atmosféře 50. let: na škole je založena Pionýrská organizace, žactvo se opět zapojilo do sbírání nebezpečného škůdce – mandelinky bramborové, plán sběru odpadu sběrných surovin byl splněn na 120% , všichni členové učitelské sboru se připojili k průkopnickému hnutí učitelstva a vyhlásili své individuální závazky ,všichni učitelé národní školy zaslali vyplněnou přihlášku k odběru spisů K. Gottwalda.V tomto roce byla zadaptována jídelna a sklad.

1951 – 52

15. listopadu 1951 byla spojena střední škola /měšťanská/ s národní školou. Tato nová školní organizace užívá prozatímní název jednotná devítiletá škola. Jde o první spojení tohoto druhu na okrese Cheb. Škola měla 10 tříd – 6+4. Ředitelem nové školy se stává Jaroslav Hynek, jeho zástupcem František Merhout. Je zajímavé, že F. Merhout byl současně i předsedou MNV.

Žáci 9. tříd skládají závěrečné zkoušky před komisí. Děti pracují v zájmových kroužcích – tělovýchovný kroužek, kroužek kopané, mičurinský kroužek, kroužek německého a slovenského jazyka, náboženství, modelářský a branný kroužek, ruční práce.

Posledním zápisem tohoto roku je informace, že rozhodnutím jediného stranického činitele odchází Jaroslav Hynek na jiné  pracoviště.

1952- 53

Vzhledem ke sloučení škol je samozřejmě od tohoto roku psána pouze jedna kronika. Škola má 263 žáků. Ředitelem se stal František Merhout. Politický tlak přituhuje, což je znát i na zápisech v kronice: „Na schůzích byly předneseny referáty o nové výchově dětí. Vzorem nám byla sovětská výchova.“O Vánocích již nenaděluje dárky Ježíšek, ale „sovětský Děda Moroz“.

Největší část záznamů tohoto roku je samozřejmě věnována dvěma úmrtím –5. března 1953 zemřel J- V. Stalin a 14. března prezident K. Gottwald.

1953 – 1954

Do školy chodí 248 dětí. Podle nového školského zákona byla od 1.9. 1953 zřízena Osmiletá střední škola v Plesné. Jinak ve škole k žádným zásadním změnám nedochází. Mnoho místa je věnováno volbám.

1954 – 1955

Škola má 267 žáků. 6. června 1955  tragicky zahynul učitel Pavel Beran.

1955 - 1956

 

Počet žáků

Třída

Stav:

Celkem

Třídní učitel:

 

Hoši                Dívky

Ia.

12                        18

33

Bohuslava Bláhová

Ib.

18                         9      

27

Jaroslava Zavadilová

IIa.

24                        12

36

Ludmila Hajná

IIb.

17                        15

32

Jaroslava Vondušková

III.

22                        10

32

Jana Hovnchová

IV.

18                        15

33

Hana Votýpková

V.

13                        17

30

Marie Schmidtová

1-5

124                      96

220

VI.

18                        23

41

Miroslav Bříza

VII.

9                          15

24

Marie Švédová

VIII.

7                          9

16

František Švehla

6-8

34                        47

81

1-8

158                      143

301

 

V tomto školním roce i v  následujících jsou záznamy v kronice víceméně stereotypní. Nic zaznamenání vhodného se ve škole nedělo.

60. léta

Počet žáků se postupně  zvyšuje. Škola má v roce 1959 368 žáků, kteří chodí do 14 tříd.

 

Počty žáků v jednotlivých letech

Školní rok

Počet žáků

1959/1960

368

1961/1962

423

1962/1963

426

1963/1964

367

1964/1965

344

1965/1966

358

1966/1967

351

1968/1969

326

 

V roce  1962 byla ve škole vybudována odborná učebna fyziky a chemie a biologie. V kronice je kritizován alkoholismus některých obyvatel a konstatuje se, jak se špatně pracuje s dětmi z těchto rodin.V roce 1963 byl po 16 letech ředitelování odvolán /na popud MNV/ František Merhout. Novým ředitelem se stává Zdeněk Votýpka. Ve školním roce 1963/64 bylo rozhodnuto o započetí generální opravy budovy. Vyučovalo se na dvě směny, některé třídy byly přesunuty do Tosty, či budovy školy ve Šnekách. Opravy skončily v roce 1965. Ze zápisů se dozvídáme, že během oprav byla poničena školní zahrada a i po opravách zůstalo ve škole mnoho závad. Během tohoto roku a následujícího se podařilo provést úpravy kolem školy, oplocení pozemku, vybudovat vyhovující školní hřiště za pomoci žáků školy a byl postaven skleník na školním pozemku. V listopadu 1967 se podařilo zásluhou učitelů pana Zdeňka Rubého a Jaroslava Faita dokončit univerzální sluchátkovou učebnu, tzv. neobvyklou třídu, kde se soustřeďovaly veškeré moderní technické pomůcky. Učebna umožňovala hromadný i diferencovaný poslech rozhlasu, magnetofonu a gramofonu v různých skupinách pomocí sluchátek, dále sledování televize, promítání filmů a diapozitivů. Jmenovaní učitelé vybudovali také velmi účelně zařízenou fotokomoru.Ze záznamů v kronice je patrné určité politické uvolnění v 2. polovině 60. let. Nezabývají se tolik různými politickými výročími, představitelé školy si dovolí kritiku představitelů inspekce či MNV. Do personálního obsazení v tomto roce opět zasahují politické orgány. Ředitel Zdeněk Votýpka je z funkce odvolán a přeložen jako učitel do Františkových Lázní. Funkcí ředitele je pověřen dosavadní zástupce Josef Fait. 15. října byl jmenován ředitelem Karel Hloušek, bývalý zástupce ředitele ze Skalné.Zápis ze školního roku 1967/1968 končí zaznamenáním obsazení Československa  vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Následující školní rok je pochopitelně poznamenám událostmi v zemi. Byly přerušeny družební styky se školami v Brambachu a Klingenthalu /NDR/.

70. a 80. léta

V zemi  „přituhuje“. Přišla normalizace. Vedoucí pracovníci  a později i učitelé se podrobují stranickým prověrkám, kdy jsou zjišťovány jejich  postoje k srpnovým událostem roku 1968 a jejich angažovanost. Škola je nucena obnovit družební styky se školami v NDR. Vrací se politicky zaměřené oslavy – nejvýznamnější jsou oslavy VŘSR, Února 1948, vzniku SSSR, vrací se politická   školení učitelů, zásahy stranických orgánů do škol. Učitelé musí na MNV skládat slib, že budou vyučovat v duchu idejí socialistické společnosti, opět jsou nuceni přijímat závazky ke stranickým sjezdům .Většina dětí musí být v Pionýrské organizaci.

1.1.1972 dochází ke změně ředitele. Ředitelem se stává Ladislav Bechník. Je však 1.8.1974 odvolán z funkce, přeložen na základní školu v Chebu a na jeho místo nastupuje Václav Datel.

Počínaje školním rokem 1976/1977 se začíná uplatňovat nové pojetí výuky.            V 70. letech dochází k výrazném úbytku žáků /viz tabulka/ a zeštíhluje se i pedagogický sbor.

 

Počty žáků v 70. letech

Školní rok

Počet žáků

1969/1970

298

1970/1971

287

1971/1972

266

1972/1973

243

1974/1975

231

1975/1976

204

1976/1977

215

1977/1978

204

1978/1979

212

 

Ve školní roce 1973/74 je vybudovaná pracovna fyziky a chemie s rozvodem plynu, elektřiny a vody do žákovských stolů. V učebně  přírodopisu byla zavedena voda do demonstračního stolu. V roce 1975/76  došlo ve školní družině k rekonstrukci. Družina byla umístěna v budově dnešní mateřské školy. Na konci prázdnin se družina stěhuje do opravené budovy. V listopadu 1975 začala generální oprava   tělocvičny, která má trvat do září 1977. Prozatímně chodily děti cvičit do sálu restaurace Český dům. V roce 1976/77 byla provedena úprava asfaltové vozovky před budovou školy a následující rok byla dokončena spojovací chodba mezi školou a tělocvičnou. V lednu byla dána do provozu tělocvična, v dubnu se však projevily závady (borcení parketové podlahy) a provoz byl zastaven. V dalším roce byla vybudována místnost pro uklizečky, zahájena výstavba nových dílen a došlo k postupnému  dokončování odborných učeben přírodopisu zásluhou pana učitele Křepelky, matematiky pana učitele Beneše a fyziky pana učitele Diviše.             V 80. letech se politická situace neuvolňuje, školy musí například získávat žáky do vojenských škol.

V březnu 1980 se plesenská škola dostává do televize. Při příležitosti Dne učitelů je natočen a vysílán příspěvek z 1.B s učitelkou Marií Cetlovou. Ta se stává od roku 1980 novou ředitelkou školy.

Listopadové události roku 1989 se pochopitelně promítly i do života školy v Plesné. I když o tom, jaká byla situace na škole můžeme spíše číst mezi řádky. Ředitelka školy píše: „Byli jsme i dobrým kolektivem až do letošního školního roku, kdy vztahy mezi spolupracovníky nebyly dobré a nebylo ani lehké v takové atmosféře pracovat.“            V dubnu 1990 byla z funkce odvolána Marie Cetlová a na místo ředitele byl vypsán konkurz, ve kterém uspěl František Švehla.

 

V tomto období se pomaluje zvyšuje počet žáků /viz tabulka/.

Školní rok

Počet žáků

1979/1980

222

1981/1982

259

1982/1983

243

1983/1984

252

1984/ 1985

248

1986/1987

258

1987/1988

257

1988/1989

257

 

14.listopadu 1982 hořelo ve sklepě školní kuchyně. Ze školy se valil hustý dým . Přijely tří požární vozy a odsávání z Chebu. Byl zničen hlavní rozvod elektrického proudu, uhořelo vodovodní potrubí, veškerá výzdoba byla zničena, každý předmět, každé místečko v budově se pokrylo silnou vrstvou dehtu. Výuka byla zajištěna v budově školní družiny, v požární zbrojnici, v kulturním domě a v nových dílnách školy. Po třech dnech se žáci mohli vrátit do svých tříd. V tomto roce byla zahájena generální oprava elektroinstalace hlavní školní budovy. Rovněž došlo k zastřešení tělocvičny. Byla odkryta střecha a do tělocvičny pět měsíců zatékalo, byla zničena malba. Ve školním roce 1985/86 probíhaly ve škole další stavební práce. Byly vyměněny všechny dveře, budovány kabinety na tzv. malé půdě, opravena vodoinstalace, sociální zařízení a vyměněna okna v celé budově.

90. léta – současnost

Byť jsou 90.léta minulostí teprve nedávnou, nemáme o událostech ve škole v kronice žádné záznamy. Jsou vytrhány. Podle slov pamětníků tak učinil tehdejší ředitel František Švehla po svém odvolání. Kronikář píše v Kronice města Plesná z let 1984 – 1994: „Dosavadní ředitel pan Švehla byl „na hodinu“ odvolán a novým ředitelem byl jmenován dne 11.6. 1993 pan Vodička, opět z Františkových Lázní. Spousta občanů byla toho názoru, že měl být vypsán konkurs.“

K zatím poslední změně ve vedení školy došlo 1.8. 2003, kdy se po předchozím konkurzním řízení ujala funkce Mgr. Alena Brabcová.

Vzhledem k tomu, že v tomto období nebyla psána kronika, máme podrobnější informace o dění ve škole z posledních let z výročních  zpráv o činnosti školy.

1.1. 2003 přešla škola jako mnoho jiných do právní subjektivity a její součástí se stala mateřská škola. Škola používvala oficiální název Základní škola Plesná, okres Cheb, v roce  2005 došlo ke změně názvu školy na Základní škola a mateřská škola Plesná.            V březnu roku 2006 nás zastihla velice smutná zpráva – tragicky zahynula ve svých 65 letech naše dlouholetá kolegyně Jana Hanzová.

 

Na počátku 21. století se počet žáků pohybuje kolem190 žáků.

Školní rok

Počet žáků

2002/2003

187

2003/2004

182

2004/2005

183

2005/2006

185

2006/2007

199

2007/2008

196

2008/2009

196

 

Napsal Mgr. Alena Brabcová